Asi to dobře znáte. V těhotenství jste neodolaly a nakoupily snad všechny věci pro miminko, které jste na internetu našly. Co kdyby, že jo! Navíc určitě všechno budete potřebovat, vždyť psali, že se bez nich neobejdete. A pak se ten malý uzlíček štěstí narodí, a vy zjistíte, že toho vlastně moc nepotřebuje.
U nás letěl první přebalovací pult. Ty látkovky na něm prostě obléknout nešly! A navíc zabíral spoustu místa, přebalování na pračce bylo o tolik jednodušší… Pak jsem prodala postýlku. Následovalo super skvělé designové houpátko, které lákalo na to, že v něm miminko bude spokojeně odpočívat. Houby. Jestli tam vydržel třicet sekund, bylo to hodně. Nakonec se během prvních měsíců zredukoval počet „věcí pro miminko“ asi tak na deset procent z původního stavu!
A tím to bohužel (nebo bohudík?) neskončilo. Stylový vlněný muchláček, kterého si vaše ratolest stoprocentně zamiluje? Nezajímá, stačí mi obyčejná látková plenka. Nebo ještě líp – mámy tričko – ideálně celý den nošené. A co to krásné dřevěné chrastítko? Vařečky jsou lepší! A taková krabička od čaje – to je teprve terno! Dodnes si pamatuju, jak se nás paní doktorka na desetiměsíční kontrole ptala, jaké jsou dcery oblíbené hračky a můj muž bez zaváhání prohlásil – víčka. Ano. Nejvíc ze všeho milovala víčka od zavařovaček. Vždycky jsme jich museli mít pár po ruce a vždycky jí to naprosto spolehlivě zabavilo. Občas jsem měla pocit, jako by je zajímalo úplně všechno, kromě hraček!
Ale abych jim nekřivdila – měla jsem to vlastně dost podobně. Ze všech těch věcí, které jsem na péči o děti koupila, jsem reálně využila jen úplný zlomek. Mandlový olej a žlutou weledu na zadek. Odsávačku (nudlí, ne mléka). Kyblík na koupání. Šátek. Pár látkových plen. Vešlo by se to do jedné tašky. A to jsem si původně myslela, že bude miminko na všechny ty věci potřebovat vlastní pokoj!
Autor: Ester Bezděk, IG @esterbezdek